Období: březen 2011

Československá státní vlajka nebyla a není jen zákonem určený státní symbol, vyhrazený k pouhému povinnému vyvěšování. Je to symbol země, na kterou lidé mohou být a také jsou právem hrdí. číst dál

Už nejméně od konce 2.světové války se lidé přou o to, zda Československá republika měla či neměla přijmout v roce 1938 mnichovský diktát. Porovnáváme kvalitu čsl. opevnění, upřímnost sovětské ochoty splnit omezené spojenecké závazky, poměřujeme čsl. armádu s německým Wehrmachtem. Zdánlivě nemá tento spor smysl. Vždyť se to všechno stalo tak dávno a následky Mnichovské dohody byly přece dávno odčiněny. Navíc se nemůžeme vrátit zpět do oněch osudných dnů a rozhodnutí tehdejší československé vlády změnit. číst dál

Svět je plný různých vůdců lidu. Do roztrhání těla bojují proti nejrůznějším zlořádům soudobé politiky, spravedlivě křičí po nápravě, a v zájmu všeho lidu dělají vše pro to, aby si jich svět všiml. číst dál

Československo a Jugoslávie nesměli vstoupit do Evropské unie jako svobodné, jednotné země. Komu prospělo rozdělení těchto zemí na vzájemně nepřátelské, nebo alespoň nevraživé národy, politicky oslabené a hospodářsky zdecimované oblasti, kulturně a společensky ochuzené etnickými čistkami? číst dál

17.listopadu 1989 jednotky tehdejšího Sboru národní bezpečnosti brutálně potlačily studentskou demonstraci, konanou u příležitosti 50.výročí uzavření vysokých škol v českých zemích nacisty a k uctění památky Jana Opletala. Události vzápětí dostaly rychlý spád, vláda ke svému údivu zjistila, že ji nikdo nerespektuje a 29.prosince téhož roku komunistické Federální shromáždění zvolilo Václava Havla prezidentem ČSSR. číst dál